Byrokracie stojí malé firmy 41 miliard ročně, které by jinak mohly investovat do rozvoje

Nová studie zpracovaná pro iniciativu Velký týden malých firem ukazuje, že kvůli papírování přijdou malé firmy o miliony hodin práce ročně a miliardy korun. Aby byli malí podnikatelé více slyšet a získali prostor, koná se už druhý ročník iniciativy, která chce v týdnu od 13. do 19. října připomenout klíčové postavení malých podniků pro českou ekonomiku a otevřít debatu o zlepšení jejich situace. Velký týden malých firem založila společnost Mastercard a platforma DoToho! Aktivně se do něj zapojilo více než tisíc firem, podpořily jej desítky oborových organizací a záštitu nad ním převzal prezident Petr Pavel.

Malé podnikatele (do 50 zaměstnanců) nejvíce trápí byrokracie, která je stojí nemalé peníze a zároveň je připravuje o čas, který by mohli věnovat rozvoji svého podnikání. Časově nejnáročnější je papírování kolem zaměstnanců, povinnosti spojené s odpady, vyplňování statistik a kontroly ze strany úřadů. „Celkem jde o 67,6 milionu hodin ročně, což odpovídá ztrátě přibližně 41 miliard korun,“ uvádí ekonom Metropolitní univerzity Praha a autor studie zpracované pro iniciativu Velký týden malých firem Dominik Stroukal.

Iniciativa Velký týden malých firem, která se letos koná už podruhé, vznikla proto, aby podpořila malé firmy, sdílela jejich příběhy a posílila pozitivní pohled veřejnosti na podnikání. Zaměřuje se také na konkrétní pomoc malým podnikům, například na jejich větší zviditelnění a možnost vzdělávat se.

„Cílem iniciativy Velký týden malých firem je připomínat význam malých a středních podniků pro českou ekonomiku, otevírat debatu o jejich potřebách a možnostech dalšího rozvoje a přinášet konkrétní návrhy řešení. Studie, která vznikla ve spolupráci s Metropolitní univerzitou Praha, je jednou z mnoha aktivit, které na podporu malých firem děláme. Jdeme příkladem, protože víme, že spolupráce velkých a malých firem není jednosměrná, ale obohacuje obě strany,“ uvádí Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko, která je jednou ze spoluzakladatelek Velkého týdne malých firem.

„Uvědomujeme si, jak důležitou roli hrají malé firmy v české ekonomice a společnosti. Vážíme si jejich práce a chceme jim pomoct naplno využít potenciál, který posune celou ekonomiku kupředu,“ doplňuje Martin Mára, ředitel Velkého týdne malých firem a šéf platformy pro malé a střední podniky DoToho!, která je druhým spoluzakladatelem iniciativy.

Studie se kromě byrokracie věnuje také nevyužitému potenciálu digitalizace a exportu. Podle výpočtů by už částečné využití možností digitalizace přineslo české ekonomice více než 42 miliard korun a zvýšilo reálný růst o 0,52 procentního bodu. „Nejde o to, že nám vlak ujíždí – on už ujel,“ říká k tomu ekonom Stroukal. Studie proto nabídne příklady ze zahraničí a konkrétní doporučení, jak zlepšit podnikatelské prostředí v Česku a lépe tak využít potenciál malých firem. „Inspiraci nemusíme hledat jen v zemích jako Velká Británie, Dánsko či Nizozemsko, velmi cenné zkušenosti můžeme čerpat i z Polska nebo Chorvatska,“ dodává Stroukal.

Kompletní studie bude představena v pátek 17. října 2025 v Praze na mezinárodním kulatém stolu SME Forum za účasti politiků, zástupců státní správy, expertů a podnikatelů. 

Velký týden malých firem: 1000+ registrovaných podniků

Do druhého ročníku Velkého týdne malých firem se registrovalo 1 000+ malých podniků z celé České republiky, což je oproti loňsku téměř dvojnásobný počet.

Zapojené firmy uspořádají během týdne od 13. do 19. října stovky akcí pro veřejnost. Lidé budou mít možnost nahlédnout do výroby, vyzkoušet si řemeslo na vlastní kůži, zakoupit limitované edice nebo využít individuální konzultace. Po celé republice proběhnou setkávání podnikatelů i odborné programy a vzdělávací aktivity. Mezi hlavní události patří mezinárodní kulatý stůl SME Forum v Praze (17. října) a podnikatelský festival FEST DoToho! v Libčicích nad Vltavou (15. října).

„Chceme naší iniciativou malé podnikatele povzbudit. Jsou to právě oni, kdo poctivě budují své firmy, vytvářejí pracovní místa a přinášejí nové nápady a vyšší přidanou hodnotu,“ říká Pavel Přikryl, spoluzakladatel Velkého týdne malých firem a zakladatel byznys hubu Opero, který se věnuje vzdělávacím a rozvojovým programům pro podnikatele.

„Malé firmy jsou obdivuhodné svou odvahou a vytrvalostí. Vedou je lidé, kteří nesou na svých bedrech nejen vlastní živobytí, ale i ekonomickou stabilitu regionů a celé země. Zaslouží si, abychom jejich práci více oceňovali a pomáhali jim růst,“ dodává Eva Lacinová z Centra pro inkluzivní růst společnosti Mastercard.

Iniciativa Velký týden malých firem, která vznikla v roce 2024, má podporu více než 40 partnerů včetně Hospodářské komory ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a řady regionálních institucí a inovačních center. Druhý ročník získal záštitu Prezidenta České republiky Petra Pavla, Ministerstva průmyslu a obchodu a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Podnikatelů si musíme vážit a nesmíme zapomínat jim to také říkat. Velký týden malých firem je chvíle, kdy si připomínáme, že to jsou malé firmy, kdo do ekonomiky přináší energii, odvahu a zodpovědnost. A měli bychom to dělat celoročně,“ uvádí podnikatelka, europoslankyně (2014-2024) a ambasadorka Velkého týdne malých firem Martina Dlabajová.

„Denně vidíme, že malé a střední firmy mají obrovský potenciál, ale často narážejí na překážky, které jim berou čas i energii. Když mají podnikatelé prostor soustředit se na to, co umí nejlépe, dokážou rozhýbat nejen vlastní podnikání, ale i celou českou ekonomiku. Je proto skvělé, že vznikají iniciativy, jako je Velký týden malých firem, které dávají podnikatelům pocit, že v tom nejsou sami a že jejich práce má širší dopad, než si často uvědomují,“ dodává CEO a spoluzakladatel Czech Promotion a ambasador Velkého týdne malých firem Jan Coufal.

Každý třetí podnikatel by podnikání blízkým nedoporučil

Malé firmy tvoří 99 procent všech podniků v Česku a zaměstnávají více než polovinu všech pracujících (Evropská komise, 2023). Přestože mají v české ekonomice klíčové postavení, své zkušenosti s podnikáním dle všeho často mohou vnímat jako negativní. Z pravidelného šetření Hospodářské komory ČR Komorový barometr, do kterého bylo u příležitosti Velkého týdne malých firem zařazeno i několik mimořádných otázek, totiž vyplynulo, že každý třetí podnikatel by dnes podnikání svým blízkým nedoporučil. Více než třetinu v tom odrazuje nejistota. Srovnatelně velká část respondentů zmiňuje složité a nepředvídatelné legislativní prostředí a 28,3 % podnikatelů byrokracii a administrativu.

Podnikatelé zároveň uvádějí, že byrokracie je překážkou pro rozvoj podnikání i do budoucna – téměř polovina firem ji zmiňuje jako hlavní překážku pro rozvoj svého podnikání v následujícím roce. Vedle toho je trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků a vysoké náklady na pracovní sílu, což označují za největší problém. U mikrofirem se pak častěji objevuje také nedostatek vlastního kapitálu, který jako bariéru vnímá každá pátá z nich.

„Když mluvím s podnikateli, v první větě téměř vždy zazní: příliš regulací, příliš byrokracie. A každé komorové šetření z poslední doby potvrzuje, že jde o jeden z hlavních limitů rozvoje firem. Na malé podniky přitom tento problém dopadá obzvlášť silně. Přestože ze strany státu vnímáme v poslední době dílčí úsilí o řešení tohoto problému, je zjevné, že doposud provedené kroky nejsou dostačující,“ uvádí prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. „Potřebujeme systémové řešení tak, jak ho představujeme v naší iniciativě Byrokratický detox, jinak budeme svědky postupné ztráty konkurenceschopnosti české ekonomiky. To je také důvod, proč prosazení Byrokratického detoxu v nové sněmovně považujeme za jednu z klíčových priorit Hospodářské komory.“

Na potřebu větší podpory malých a středních podniků v oblasti digitalizace upozorňuje Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Malé a střední podniky si pod pojmem digitalizace nejčastěji představují IT služby, zjednodušení, úsporu a efektivitu. A zároveň se obávají návratnosti investice do této oblasti, obzvláště za situace složité dostupnosti externího financování. V neposlední řadě brzdí firmy nedostatek kvalifikovaných IT odborníků, složitost nabídek, obavy z bezpečnosti dat a malé firmy rovněž často nerozumí ‚IT jazyku‘. Pouze třetina firem tak má plán digitální transformace, v sektoru služeb pouze pětina. Prostor pro zlepšení je tudíž značný,“ uvádí a dodává: „Přestože mnohé firmy podnikají první kroky, je zřejmé, že je potřeba více podpory a lepší komunikace ze strany technologických dodavatelů i státu.“