Posílení malých podniků v Česku: Akční kroky z SME Fora v Praze

Co malé podniky skutečně potřebují k růstu? A jak může Česko ušetřit 83 miliard korun ročně? To byly některé z klíčových otázek probíraných 17. října na SME Foru v Praze. Tento kulatý stůl uspořádala společnost Mastercard a platforma DoToho! v rámci celostátní iniciativy Velký týden malých firem. Diskuse sdružila podnikatele, zástupce ministerstev, inovačních agentur, asociací, komor i firemních lídrů s cílem identifikovat praktické kroky k řešení byrokracie, digitalizace, exportního potenciálu, vzdělávání a veřejné důvěry.

„Záleží nám na malých podnicích, jsme si vědomi jejich odvahy, důležitosti a toho, co dělají pro ekonomiku a společnost. Také vnímáme, že neustále čelí různým výzvám – potýkají se s geopolitickou situací, následky pandemie a digitalizace pro ně není vždy snadno uchopitelná. Naším cílem bylo nejen vytvořit platformu pro oslavu a podporu malých výroben, kaváren a dalších podniků, ale při této příležitosti také propojit privátní a státní sektor a dodat smysluplnou podporu společně. Dnešek je o porozumění a společné diskuzi o krocích, které můžeme učinit,“ řekla v úvodu Jana Lvová, generální ředitelka Mastercard CZ a SK.

Malé a střední firmy tvoří 99 % všech podniků v Česku a zaměstnávají více než polovinu pracovní síly. Přesto mnoho z nich čelí rostoucím výzvám: regulatorním povinnostem, omezenému přístupu k financování, geopolitické nejistotě a bariérám při využívání digitálních nástrojů. Tyto překážky zpomalují růst a oslabují odolnost, a to nejen jednotlivých firem, ale i celé ekonomiky.

Nevyužitý potenciál je v byrokracii, digitalizace a exportu

Exkluzivní studie, kterou si nechala vypracovat společnost Mastercard a kterou pro iniciativu připravil ekonom Dominik Stroukal, kvantifikuje rozsah byrokratické zátěže i potenciální přínosy digitalizace. Malé podniky v Česku ročně stráví odhadem 67,6 milionu hodin administrativou, zejména tou spojenou s řízením zaměstnanců, což odpovídá zhruba 41 miliardám korun ročně.

Podle studie by česká ekonomika mohla získat dalších 42 miliard korun, pokud by dokázala využít byť jen čtvrtinu svého nevyužitého digitalizačního potenciálu, což by zvýšilo reálný růst o 0,52 procentního bodu. Celkově tak může Česko ročně ušetřit či získat až 83 miliard korun díky chytřejší regulaci, zjednodušení procesů a širšímu využívání digitálních nástrojů.

Stroukal naléhavost popsal jasně: „Ne že by vlak odjížděl, on už odjel. Nejsme na tom špatně, ale potenciál je obrovský. Je prostor pro diskusi a sdílení, nejen mezi malými firmami, ale i ve spolupráci s velkými. Nepotřebujeme se dívat pouze do Velké Británie, Dánska nebo Nizozemska. Hodně se můžeme naučit i od Polska či Chorvatska.“

Na otázku, proč český export zaostává za Rakouskem, doplnil: „I země, do kterých bychom rádi exportovali, nás stále vidí jako levný trh. Neočekávají kvalitu, očekávají nízkou cenu. To je břemeno, které si neseme z minulosti.“

Ačkoli české SMEs mají silné podnikatelské dovednosti (nedávno hodnocené Evropskou komisí jako nejlepší v Evropě) stále dostatečně nevyužívají digitální prodejní kanály, kyberbezpečnostní nástroje ani exportní platformy.

Evropský kontext: Silnější jednotný trh a připravenost na rizika

Evropský pohled přinesla do diskuze Outi Slotboom, ředitelka pro strategii a ekonomickou analýzu na DG GROW a jedna z nejvýraznějších zastánkyň podpory SMEs v Evropské komisi. Zdůraznila roli Enterprise Europe Network, která poskytuje poradenství a podporu firmám v místních ekosystémech, včetně pomoci s rozšířením působnosti na mezinárodní trh.

Slotboom zmínila nedávný průzkum Eurobarometr mezi 12 000 firmami v EU: „Firmy uvádějí, že bariéry v exportu jsou v rozdílných národních produktových regulacích. Dalšími překážkami jsou mobilita pracovníků, sociální zabezpečení a uznávání kvalifikací. Čtvrtou největší bariérou jsou daně.“ Dodala, že Komise připravila plán pro posílení jednotného trhu, který má snížit roztříštěnost a podpořit integraci podnikání.

Financování, důvěra a vzdělávání

Financování zůstává problematickým. Podle Hospodářské komory a Asociace malých a středních podniků a živnostníků má 47 % malých firem potíže získat úvěr. Existující záruční programy často narážejí na průtahy kvůli dodatečným požadavkům na výkaznictví, což přidává další administrativní zátěž. Zefektivnění postupů by výrazně zlepšilo předvídatelnost a dostupnost těchto programů.

Pouze 20 % mladých Čechů má zájem začít podnikat, mnoho z nich se obává byrokracie a mají strach ze selhání. Ve Finsku, kde podnikatelské vzdělávání začíná dříve, je to 50 %. Finská podnikatelka Stina Siikonen okomentovala situaci následovně: „Ne každá malá firma musí exportovat. Jde o to, přinášet hodnotu celému řetězci. Inovace jsou klíčové a musíme podnikatele vybavit dovednostmi k lepším obchodním rozhodnutím.“

Popisovala také, jak Finsko podporuje podnikavost od raného vzdělávání: „Sítě Young Entrepreneurs spolupracují se školami po celé zemi, poskytují materiály a učí učitele, jak učit podnikavost. Do výuky jsou přímo zapojeni místní podnikatelé.“

Důvěra, spolupráce a rozhodování založené na datech

Napříč fórem se jako ústřední téma objevovala důvěra. MSP potřebují důvěru v instituce, podpůrnou regulaci a přístup k relevantním datům. Inspirace úspěšnými modely z Evropy může urychlit změny bez nutnosti vymýšlet vše znovu.

Pavel Přikryl, zakladatel byznyshubu Opero a programu DoToho!, zdůraznil: „Snažíme se ovlivňovat prostředí, ve kterém malí podnikatelé fungují, a zajistit, aby se k nim ekosystém choval lépe. Chceme ukazovat funkční příklady ze zahraničí, které mohou inspirovat pokrok . Právě proto vznikla tato studie.“

Akční kroky

Katarína Kakalíková z Mastercard shrnula hlavní navržené kroky:

● odstranit nadměrnou administrativní zátěž,
● urychlit digitalizaci,
● rozšířit podnikatelské vzdělávání,
● lépe propojit malé a velké firmy (oblast, v níž Mastercard již jde příkladem díky spolupráci s Czech Innovation Platform vedenou Českou startupovou asociací),
● replikovat ověřená řešení ze zahraničí,
● poskytovat, a zároveň vyžadovat, více dat pro rozhodování založené na důkazech.

„Důvěra je důležitá. Malí podnikatelé ji potřebují, a zaslouží si ji,“ uzavřela.

Výhled do budoucna

Velký týden malých firem se v listopadu rozšířil na Slovensko a v příštích letech bude směřovat i do dalších zemí. Mnohé výzvy, jimž čelí české SMEs, od administrativní zátěže po digitální dovednosti, jsou společné celému regionu, což činí přeshraniční spolupráci strategickou příležitostí. S tím, jak se v Česku formuje nová vláda, přichází jedinečný okamžik k přehodnocení podpory malých podniků.

SME Forum ukázalo, že smysluplná změna začíná dialogem, která ale musí pokračovat koordinovanými kroky. Věříme, že data a poznatky získané iniciativou Velký týden malých firem mohou být cenným zdrojem i pro tvůrce politik hledající řešení opřená o fakta. Zjednodušením regulace, posílením digitálních schopností, rozvojem podnikatelského vzdělávání a budováním důvěry napříč sektory může Česko umožnit malým firmám růst s větší jistotou.